Rabín Lew a růže

5. května 2008 v 20:19 |  >>> Pověsti <<<
Vysoký rabín Lew žil mnoho let, mnoho za svého života poznal a mnoho ze svého poznání a vědění odkázal svým žákům a uložil do knih, které napsal.Ale i ve stopě moudrého rabína kráčela Smrt a čekala na svou příležitost.Léta ubíhala a zdálo se, že Smrt nemůže rabína dostihnout.Smrt však neodpočívala.Slavné město Prahu navštívil mor a ulice změnily vzhled.Strach z morové nákazy zaháněl lidi do příbytků,nebo je vedl do krčem,kde hledali zapomenutí v nemírném pití a v bláznivém tanci.Proti moru nebylo léku.Mřeli ti, kdo se chvěli doma strachy odloučeni od ostatních, mřeli ti, kdo družně popíjeli a vířili v tanci.Umírali staří i mladí a nejhůře řádil mor v židovském městě.Hřbitovní brána byla otevřena dnem i nocí.Zármutek nad morovou pohromou nedával vysokému rabínovi spát.Vycházel za noci z domu, bloudil uličkami židovského města, kde světlo v oknech označovalo jizby umírajících.Potkával nosiče mrtvých, jak se vracejí ze hřbitova pro nový a nový náklad, a slyšel pláč vdov a nářek rodičů.Ani dveře ani zdi nedovedly zadržet tolik bědování.Perutě neúprosného anděla zkázy se rozevřely nad městem.Při své noční pouti došel jednou rabín Lew až ke hřbitovu, kde byl i v noční době ruch.Za svitu pochodní tu hloubili nové hroby.Proti té smutné záři spatřil vysoký rabín postavu, která stála ve vratech hřbitova, od hlavy k patě zahalená.Poodstoupil, aby poznal, koho v hřbitovní bráně potkává.I v šeru rozeznal blýskající horečnaté oči zapadlé v důlcích a vyhublou tvář, kde jenom kůže pokrývala kost.Díval se do očí Smrti.Stála ve vratech a držela v kostlivých prstech list.Na listu byla napsána jména těch, kdo mají nazítří opustit své rodiny, aby se k nim už nikdy nevrátili.Rabín vyškubl Smrti list z prstů, zmačkal jej a ukryl pod pláštěm.Smrt zahučela jako tesklivý podzimní vítr v komíně a řekl:"Můžeš si myslit, že jsi vyhrál, a přece na tebe nezapomenu.˝Vysoký rabín Lew odešel domů a přečetl si jména těch, kteří měli zemřít.Bylo jich hodně, zítřek měl být dnem velikého umírání.Mezi jmény našel i svoje jméno.Rabín dočetl a zamyšleně natáhl ruku s listem před svíčku.Seznam shořel.Popel rozemnul rabín mezi prsty.Té noci ustala morová rána a zkáza ustoupila od města.Všichni si oddechli, život se vracel ke starému pořádku.Rabín Lew věděl, že mu Smrt jeho skutek neodpustí.Tím bedlivěji hlídal každý svůj krok.Smrt na sebe brala různé podoby, kladla učenému rabínovi nástrahy a číhala na něho na nejrůznějších místech.Ale rabín Lew ji poznával z dálky, vyhýbal se jí a včas volil jinou cestu.Roky plynuly a rabín stále vítězil nad smrtí.A protože prchal před slávou a důstojenstvím, dostihla ho za jeho života i sláva i důstojenství.O jeho narozeninách se scházeli příbuzní, přátele i žáci a byl jich veliký počet.Rabín sedal v jejich kruhu a užíval klidu a míru, který s sebou přináší vysoký věk.Jednou opět seděl se svými milými a přijímal přání svých hostů.Bylo mu tenkrát devadesát sedm let a jeho vlasy a vousy byly bílé jako sníh uprostřed zimy, ale oči byly stále plné vlídného podzimního slunce.Tu přistoupila k starém rabínovi nejmladší vnučka a podala mu čerstvý květ růže.Rabín Lew vzal růži a dlouze k ní přivoněl.Přivoněl k růži, hlava mu klesala a brada se opřela o hruď.Vydechl.Růže mu vyklouzla z ruky.V růži se ukrývala Smrt a s vůní si našla cestu k jeho srdci.Lstí přemohla Jehudu, syna Becalelova, zvaného vysoký rabín Lew.Rabín Lew byl odňat světu živých a jeho dům s hroznem a lvem, vytesaným do kamene nad vchodem,osiřel.Čekal ho jiný příbytek.Jeho náhrobek na starém židovském hřbitově připomíná malý dům se štíty a střechou.Zde odpočívá rabín Lew se svou věrnou manželkou Perlou.Občas vklouzne škvírou do náhrobku lístek s napsanou prosbou nebo s přáním některého návštěvníka.I rabínův dům posledního odpočinku navštěvuje něčí touha nebo úzkost a dovolává se jeho milosrdenství jako v dobách, kdy žil.A tak se děje podnes.Po letech zemřel vnuk rabína Lewa Samuel.Byl rabínovi obzvláště milý.Proto mu rabín kdysi zaživa slíbil, že bude po smrti ležet vedle něho.Když Samuel zemřel, byli hrobníci na rozpacích,jak splnit přání slavného rabína.Mrtvých za ta léta na hřbitově přibylo a kolem rabínova náhrobku nebylo už místo.Vysoký rabín se však ustrnul.V noci se náhrobek pohnul a uprázdnil vedle sebe místo milovanému vnukovi.Vysoký rabín Lew plnil dabé slovo i po smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti tento blog?

Ano, líbí
Ujde
Ne, nelíbí

Komentáře

1 eMco - otravně ukecané eSBéčko :D eMco - otravně ukecané eSBéčko :D | Web | 14. července 2008 v 11:40 | Reagovat

Vzkaz na e-mailu: Heh, funguje to dobře:D...sem se lekla, co to tam mám - otevřu mail a tam : Návštěvník blog.cz :D:D:D:D

2 Đajaa@ Đajaa@ | Web | 23. března 2009 v 6:25 | Reagovat

NA nic!!! *****

3 pája pája | 3. ledna 2010 v 13:25 | Reagovat

na hovno a ještě na něco!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.